Naďa Hanuš Vávrová

Naďa Hanuš Vávrová

Modelce s nálepkou plus size Báře Bartákové je 24 let, narodila se v Praze, kde žije dosud. Studovala gymnázium a pak 5 semestrů z ČZU v oboru management a ekonomie. Vysokou školu opustila a začala se věnovat modelingu. Občas si vyčítá, že vysokou školu nedokončila, ale dle jejích slov, kdyby zůstala, nestalo by se mnoho věcí, za které je nyní vděčná a neměnila by. Rozhodně má v plánu školu v budoucnu dodělat. Má ráda kosmetiku a líčení a možná by se tomu chtěla někdy věnovat profesionálně. Miluje hudbu, tanec a ze všeho nejraději má, když se může od srdce pořádně zasmát s přáteli nebo s rodinou.

Začnu s trochu negativní otázkou. Co vám nejvíc vadí?

V poslední době mám veliký problém s Čechy. Zdá se mi, že jsou lidé v této zemi nepřejícní, negativní a vlastně pořád jenom všem nadávají a za nikoho se neradují. Stačí si občas přečíst pár komentářů k internetovým článkům a mám zkažený celý týden. Nevím, kde se to v nás bere.

Báro, když jste nedávno zasedla v porotě castingu Miss Plus Size, co vás napadalo?

Byla jsem moc nadšená a těšila jsem se za všechny dívky-ženy, které se přihlásily! Vůbec je to skvělý nápad a jen se divím, že soutěž někdo nezrealizoval už dřív. Podle mého názoru je u nás v Čechách mnoho krásných žen s plnými křivkami, které by se neměly schovávat a jít hrdě do toho. Těším se, co z toho vzejde ve finále, a věřím, že bude rok od roku více přihlášených.

Kde a jak začít s modelingem?

U nás existuje pár agentur, které mají plus size divize. Většinou přímo na jejich webovkách je k dispozici přihlašovací formulář s údaji o výšce a mírách s políčkem pro vložení fotek. Na nalezení nějaké z nich není vůbec nic těžkého. Pokud na jejich webových stránkách nenajdete kategorii „plus size“, stačí napsat e-mail a oni vám určitě rádi odpoví, zda ji mají nebo ji chystají. Pokud ne, hledejte dál. Já jsem u agentury Incoming Talents a díky svoji bookerce Elišce jsem velice spokojená!

Jaké byly vaše začátky?

Začátky byly těžké… asi jako u každé jiné práce, kde může gradovat finanční ohodnocení, typ focení a výběr klientů. Já jsem si tenkrát myslela, že je to všechno strašně jednoduché a nabídky budu mít hned a za ně spoustu peněz, ale samozřejmě jsem měla na očích růžové brýle. První práci jsem dostala až téměř rok po tom, co jsem se přihlásila do agentury. A teď se tomu vůbec nedivím! Klient chce zkušenou modelku, se kterou je lehká spolupráce. Která ví, jak pózovat, jak si poradit s určitou „náladou“ fotografie a to jsem ani zdaleka neuměla! Zřejmě jsem nebyla úplné dřevo a to nejspíš vycházelo z toho, že umím trochu tancovat. Ale pak přišlo katalogové focení, kde je každé 2-3 vteřiny jedna póza a to bylo pro mě děsně těžké vzhledem k tomu, že mě to nikdo nikdy neučil. Až teď, po těch dvou letech mám práce více. I když vím, že bych mohla pracovat mnohem více, kdybych žila v zahraničí.

Co nesmí chybět žádné modelce, ať už je plus či minus size?

Určitě jí nesmí chybět pozitivní přístup ať se děje co se děje! To, že se neustále usmíváte a dáváte najevo, jak vás práce baví je velkým klíčem pro opakovanou spolupráci s klientem. Nikdo nechce mít v týmu modelku, co si jen stěžuje a není ochotná. Čím je práce pozitivnější, tím je příjemnější a rychleji ubíhá. Sama s tím mám občas problém, ale musím se kousnout a myslet na to, co z toho pro mě vzejde. Spousta klientů si mě opět „bookuje“ protože je se mnou zábava a příjemná spolupráce. Díky občasným vtípkům a „funny“ pózám na focení je práce osvěžující.

Na co by se dívky a ženy, které se chtějí stát modelkami, měly připravit?

Že to není žádná procházka růžovým sadem. Nikdo vám neřekne moc o tom, čemu jste se upsaly. Nikdo vám neřekne, co všechno se může stát a jak takové situace řešit. Prostě vás vyšlou na vaši cestu a vy si na to všechno musíte přijít samy. Tak to alespoň bylo se mnou, a pokud to někdo měl jinak, tak měl štěstí. Všichni si myslí, že je modeling příjemná a jednoduchá práce, kde se moc nenadřete. Opak je ale pravdou. Začínaje od celodenního cestování až po hodiny a hodiny stání na šíleně vysokých podpatcích v zimě nebo v horku, chození v nich po kluzkém povrchu, běhání po schodech, skákání atd. Ani jeden náznak toho, že se vám nelíbí, co máte na sobě, nebo nespokojenost, že make up artista se na vás opravdu vyřádil a vy vypadáte jako miss travestita. Ačkoli se cítíte jako ta nejošklivější žena na světě, je to klientova značka, ze které je on nadšený a pyšný a chce vidět, že se v tom cítíte dobře. Pokud se chcete stát modelkou, je před vámi dlouhá cesta.

Vadí vám, že jste zaškatulkovaná jako plus size modelka?

Jak se to vezme. Kdybychom tedy nazývali věci pravými jmény a já byla plus size modelka nebo xl modelka, bylo by fér, kdyby klasické modelky nebyly prostě jen modelky, ale minus size modelky nebo xs modelky. Protože takhle to vypadá, že mezi plus size modelkou a klasickou už žádná jiná velikost neexistuje. A to si myslím, že je spíš urážející pro všechny ženy, které se nad tím zamyslí.

Ono je ve finále jedno, do jaké kategorie jsem zaškatulkovaná. Každý, kdo mě vidí, si mě zařadí po svém… pro některé lidi mám normální postavu a pro některé jsem obézní. Stejně tak, jako klasické modelky- pro některé vzor krásy a pro jiné vzor nezdraví.

Jak dlouho trvalo, než jste se ve světě modelingu prosadila?

Jako plus size modelka v ČR jsem to měla rozhodně lehčí než klasická a to z toho důvodu, že díky tomu, že se ženy-dívky nehlásí do modelingových agentur a plus size modelek moc není, tak v podstatě se mluví jen asi o 3 z nás. Také jsem měla to štěstí, že se moje agentura snažila zařídit mi dobré PR a pak to jde samo. Co se týče zahraničí, tam mě zcela určitě nikdo nezná. Tam je příliš velká konkurence a já jsem stále nováček. Uvidíme časem.

Jak často v současné době předvádíte či fotíte?

Módních přehlídek se účastním podstatně méně než focení. Focení bývá jednou týdně-jeden pracovní den plus dva na cestování, někdy cestuji ze země rovnou do jiné na další práci.

Pro koho, kde jste pracovala a chystáte se pracovat?

Tady u nás to jsou jen magazíny a časopisy jako je Joy, Elle, Marie Clarie, Kraus a pár přehlídek například pro Marina Rinaldi nebo nějaké české návrháře. V zahraničí jsou to časopisy nám neznámé a 50 % značek u nás také není. Z mezinárodních značek je to například Takko, CA, Ulla Popken nebo Marina Rinaldi. Města, kde jsem pracovala jsou Paříž, Londýn, Mnichov, Berlín, Kodaň, Amsterdam, Manchaster, Dusseldorf, Cape Town, Kanada atd.

V lednu se chystám na měsíc do Istanbulu, pak do New Yorku a pak konečně stěhování do Londýna.

Uživíte se jenom modelingem?

Po těch dvou letech mohu říct, že ano. Ale nebylo to jednoduché! Agentury mají 3 měsíce na to, aby vám poslaly honorář, takže na každé peníze si musíte dlouho počkat. Ale pokud je práce častěji, pak je to už jednodušší. Rozhodně je ale více práce-více peněz v zahraničí, takže uvidíme.

Čeho byste chtěla dosáhnout?

Zatím jsem o tom tolik nepřemýšlela… To není tak úplně ze světa modelingu, ale chtěla bych dosáhnout toho, aby se přestalo číslovat oblečení podle písmen XS, S, M, L, XL atd. Podle mě je už označení LARGE-velký dost degradující, natož pak extra velký neboli nadměrný… Ženy už tak jsou samy k sobě dost kritické a tohle tomu rozhodně nepomáhá! Řekla bych spíše naopak.

Co se týče pracovních možností a nabídek, chtěla bych se stát první plus size modelkou nějaké velké známé značky - kosmetické nebo módní.

Zdroj foto: foto v modro šedém svetru a černobílé šaty- fotograf Victor Juan, pro Yours Clothing TV advert, žlutý svetr- fotograf  Dave Wise, pro  Slink Boutique

Nikomu nic nevnucuji - jako, že je nutné hubnout. To je každého věc. Někomu sluší a cítí se dobře, když má velikost 46 a někdo potřebuje být štíhlejší. A to je můj případ. Chci se tedy jen s vámi podělit o to, jaké to je, když hubnete pod dohledem opravdového profesionála, jaké to je, když jíte správně a hubnete.

Před devíti měsíci jsem se cítila fyzicky naprosto příšerně. Byla jsem 5 měsíců po porodu mého syna a na sobě mi z těhotenství zůstalo téměř 40 kilo, které jsem během roku a půl nabrala. Nikdy jsem sice nebyla ultraštíhlá, vždycky spíš tak akorát. I když je pravda, že kila mi občas lítala nahoru a dolů. Ale tohle už bylo moc. Váha 110 kilo byla pro mé tělo obrovská zátěž.

Takhle jsem vypadala dva dny před proodem. A po porodu to nebylo o moc lepší. Ze 116 kil mi zůstalo 110.

Musím s tím něco udělat

Před tři čtvrtě rokem jsem měla to štěstí, že jsem se seznámila s nutriční terapeutkou Ladou Noskovou, která vede Diet Plan. Domluvily jsme se, že začnu hubnout pod jejím dohledem. Jaké byly moje začátky a jak vypadal můj Body Mass index, si můžete přečíst zde. Nic lichotivého, spíš horor. Ze začátku jsem byla trochu skeptická, že bych dokázala zhubnout tolik kilo a mít tak zase více méně normální váhu. Nevěřila jsem ale spíš hlavně sobě. Ale dala jsem se do toho, jak nejlépe jsem dovedla. A první výsledky se začaly dostavovat. Obavy pomalu mizely a já měla radost, že kila jdou dolů, nehladovím a dopřávám se opravdu dobré a kvalitní jídlo. Můj jídelníček se změnil k nepoznání. Jak jsem jedla (včetně báječného receptu na lososové špízy) a přitom hubla, si můžete přečíst zde.

Opravdu to funguje

Za dva a půl měsíce jsem zhubla 13 kilo. A to jsem si dopřála občas i zdravé mlsání. Jaké si můžete přečíst zde .Radost byla obrovská. I když jsem měla před sebou dalších 20 kilo dolů, abych se dostala na váhu, kterou bych měla v horní hranici mít. Za 9 měsíců mého hubnutí mě sice občas „honila mlsná“, ale hlad jsem v podstatě neměla. A někdy jsem i hřešila, zvlášť o dovolené. Ale hubla dál, i když pomaleji. Kromě toho, že jsem zhubla spoustu nadbytečných kil, jsem se od Lady Noskové z Diet Plan dozvěděla mnoho užitečného a poučného o potravinách, skladbě vyváženého jídelníčku, o pohybu. Naučila jsem se jíst pravidelně, vylepšila tolik důležitý pitný režim, začala rozlišovat, co je v kterou denní dobu vhodné jíst, ale i začal víc přemýšlet nad tí, které potraviny jsou zdravé a kvalitní. A pohyb. Ten při hubnutí nesmí chybět. Nemusíte hned začít běhat nebo dřít ve fitness. Stačí ten nejpřirozenější a pro mě nejpříjemnější - kromě plavání a jízdy na kole pohyb – chůze.

Dokázala jsem to

Ze 110 kil jsem se dostala na 77 kilo, v pase jsem měla 13 cm – nyní 95 cm, přes břicho 127 cm – nyní 101 cm a boky byly 120 – nyní 99 cm. Moje BMI bylo 36, 8 (obezita II. stupně) – nyní ho mám 25,9, co je už normál, i když hraniční. Z velikosti 48 jsme se dostala na 42/40. A to všechno díky nutriční terapeutce Ladě. Setkání s ní byl pro mne zážitek, který bych přála zažít všem, kteří se trápí nemožností hubnout anebo chtějí jíst lépe – kvalitně a zdravě. Lada je profesionál na svém místě a skvělý člověk, který dokáže povzbudit, vždy ví, o čem a proč mluví. Vše o čem s vámi hovoří, má podložené a hlavně, všechno to funguje. Musím říct, že je mi skoro líto, že naše pravidelná setkání jsou u konce. I když kdo ví. Lada se mě na jednom z posledních setkání totiž ptala, zda plánuju další těhotenství. A k tomu dodala: „ ptám se proto, že bychom si vaše hubnutí zase zopakovaly“. Já jen doufám, že výsledky jejího i mého snažení budou trvalé, i když by došlo na mé další těhotenství.

Takhle vypadám teď. Docela rozdíl, že?

A jak mě viděla jako klientku Lada? lada

Setkání s Naďou byla výzva pro nás obě. Přestože měla 110 kg, působila na mě velmi spokojeně a šťastně. Říkala jsem si, jestli bude dostatečně motivovaná opravdu něco změnit. Její nasazení ale předčilo moje očekávání. S Naďou byla skvělá spolupráce, nejen, že všechna jídla poctivě vážila, vařila, chodila se svačinkami, poctivě docházela na schůzky, byla také aktivní a dodržovala pohybové aktivity. Z mého pohledu do programu dala úplně vše, ovlivnila tím také zbytek rodiny a výsledky se dostavily. Zhubnout přes 30kg není zadarmo. Člověk musí především chtít a musí se nechat vést. Naďa to dokázala. Je krásná žena a má být právem na sebe hrdá. Gratuluji a těším se za ní. Skvělá práce!

DietPlan - studio ve kterém se naučíte správné skladbě jídelníčku, tým

terapeutek vám sestaví stravovací plán na míru, podpoří vás ve změně

stravovacích návyků a povede vás k novému životnímu stylu. Zhubnete tolik,

kolik potřebujete. Další informace a kontakty najdete na www.dietplan.cz či jejich úžasnými tipy a recepty naplněné FB stránce.

Foto: Simona Beránková, Styling: Betty Zenzingerová, Make-up: Jana sladká, Foto Lada: archiv Lady Noskové

Děkujeme obchodům Deichmann, AnnChristine za zapůjčení oblečení na focení

Mladá, nadějná herečka Anna Polcarová, kterou můžete vídat v seriálech Doktoři z Počátků nebo Ordinace v Růžové zahradě si přeje, aby na molech předváděly oblečení modelky větších velikostí. Když nakupuje na sebe oblečení, stráví po obchodech celý den a když hraje je nesmírně šťastná. Proč se z ní nestala zpěvačka a jak hodnotí kult ultraštíhlých modelek?

Přihlásila jste se do soutěže Tvář Pretty Plump 2014. Co vás k tomu vedlo?

O soutěži Tvář Pretty Plump 2014 jsem se dozvěděla náhodně z internetu a řekla jsem si, proč bych to nezkusila…zase dám o sobě vědět. Stránky Vašeho magazínu mne velice zaujaly, jsou konečně pro opravdové ženy, které nejsou nijak počítačově upravené, jsou v něm zajímavé články a fotografie s módou na krásných modelkách plnějších tvarů, tak si mohu i já udělat představu o tom, co by mi také mohlo slušet.

Vystudovala jste zpěv, ale i herectví. Čemu se nyní věnujete?

Ano, vystudovala jsem nejdříve zpěv, obor populární hudba. Touhu zpívat jsem měla od 4 let. Na studiích jsem prošla konkurzem divadla Semafor a tam jsem také hostovala jako zpěvačka po boku Jitky Molavcové a Jiřího Suchého a bylo to mé první profesionální angažmá. Za tu dobu jsem ještě působila v Karlínském divadle, kde jsem studovala roli v muzikálu West Side Story. Přesto se mi nepovedlo prosadit se, neměla jsme štěstí na lidi kolem sebe.

Přesto mě stále mne lákalo v umělecké branži setrvat, ale nevěděla jsem kudy a kam. Zapracoval osud, byla mi ukázána cesta a já jsem za ten okamžik šťastná. Začala jsem navštěvovat herecké kurzy v Praze, později studovat na herecké škole, zaregistrovala jsem se do castingových agentur, chodila na castingy a začaly mi chodit nabídky na natáčení reklam, filmů, seriálů. Dnes mne můžete vídat v seriálech „Ordinace v růžové zahradě“, v Doktorech z Počátků,“ v reklamách. V měsíci listopadu 2013 ve filmu „Nepravděpodobná romance“režiséra Ivana Vojnára v kinech a v příštím roce opět v kinech ve filmu režiséra Víta Olmera „Bony a klid“2. Má vysněná role je zahrát si v muzikálu „Někdo to rád horké“ roli Marilyn Monroe. Jinak mým hereckým vzorem je Ivana Chýlková – ta mne navedla na cestu k herectví, aby to mělo hlavu a patu k tomu, že mi byla "ukázána cesta".

Jaké byly vaše začátky?

Myslím si, že jsem stále na začátku, je ještě rolí, kterých bych si chtěla zahrát. Mám vše před sebou. Kráčím dlouhou cestou, někdy je i klikatá, ale to je jedině dobře, protože, co vás nezabije, to vás posílí a nutí jít stále dál, nevzdávat se. Učím se trpělivosti a pokory. Zpěv jsem předtím asi brzy vzdala, ale teď vím, že pokud chci něčeho dosáhnout, musím si usilovně za tím jít.

Jak se prosazuje žena plnějších tvarů u divadla a filmu? Máte to těžší než vaše štíhlejší kolegyně?

K otázce, zda li to mám těžší než mé štíhlejší kolegyně? Nikdy by mne nenapadlo se touto otázkou zabývat. Jsou kolegyně štíhlejší,ale i plnější a jak jsem již v předchozích odpovědích uvedla,musíte mít štěstí a být typ.

Myslíte si, že kult štíhlých žen a dívek je u konce?

Ne, bohužel. Moc si ale přeji, aby na molech předváděly modelky všech konfekčních velikostí bez rozdílu věku, aby si všechny dámy mohly vybrat a mít představu, co by jim slušelo.

Nebo je tu u nás stále zažité, že když má někdo velikost větší než 38 je úplně mimo?

Prosím vás, ten kdo má větší velikost než je 38, milé ženy, není mimo a nerozčilujte mne. Zapomeňte na nějaké kulty a představy, kdo a jak by měl vypadat. Každá žena by o sebe měla dbát, chodit upravená a především se líbit sama sobě, mít zdravé sebevědomí a kráčet s hlavou vztyčenou. V těch časopisech, když vidím uměle a počítačově upravené vychrtlé dívky, tak se mi chce křičet DOST! Nekažte tu mládež nesmyslnými vzory o uměle vytvořené kráse! Pak drží nebezpečné diety, leží v nemocnicích, trápí sebe a okolí! Když někdo rád jí, dopřejme mu to, pokud je někdo silnější proto, že je nemocný, přejme mu uzdravení. Přestaňme na někoho pořád ukazovat prstem! Nikdo nemá právo někoho soudit a určovat donekonečna musíš být taková, protože…Ženy, buďte samy sebou!

Jak byste definovala krásnou ženu?

Jak bych definovala krásnou ženu? Mne se líbí chlapi! Dobře, krásná žena je pro mne ta, která je upravená a sebevědomá, je svá a hlavně soudím lidi všeobecně podle toho, jak se ke mne chovají.

Jaký módní styl je vám blízký?

Jaký módní styl je mi blízký? Jsem romantická, ženský styl. Co se barev týká, měla jsem růžové období, nyní u mne převládá modrá, fialová, žlutá. Nevyhledávám hnědou a černou, šedou.

Máte problém na sebe sehnat krásné módní oblečení? Kde nejčastěji nakupujete?

Nemám problém sehnat na sebe módní oblečení. Miluji obchodní domy, když se rozhodnu nakupovat, strávím v jednom z nich celý den. Vše procházím, zarazí mne jen hloupá prodavačka, která mne brzdí v rozletu s tupou poznámkou typu, na vás tady, ale nic nemáme. Dámy, otevírá se mi kudla v kapse, mám chuť ji chytit pod krkem, zatřást s ní a říci jí, ať se vzpamatuje, co si to dovoluje, takhle jednat se zákaznicí, jak ví,pro koho nakupuji. Každá z nás má právo vyzkoušet si oblečení a pokud nám nesedí,slušně poděkovat,uklonit se a odejít. Já si těchto poznámek nevšímám. A kde nakupuji? Mám doma značky Orsay, New Yorker,F & F,Lindex,zkrátka neodradí mne nic a nikdo a vždycky a všude si vyberu. Ženy a nestyďte se za sekáče, jeden takový je na metru Letňany, mají v něm krásné kousky, nebojte se lovit,já takové úlovky hned využívám na natáčení i v běžném životě.

Co byste vzkázala našim čtenářkám?

Ať nezapomínají na tento váš velice zajímavý časopis, pravidelně ho čtou, je nabitý zajímavými články a zůstaňte samy sebou, mějte se rády!

 

Fotografie: z dílny fotografa Miloše Schmiedbergera,foto by Lucie Falchier...

Barboře Holičové je 19 let a modelingu se věnuje od svých čtrnácti let. Studuje na Mendelově Univerzitě v Brně Systémové inženýrství, obor Ekonomická informatika. I když se věnuje modelingu, kde ukazuje svou ženskost, jak sama říká, byla vždy tak trochu kluk – víc ji zajímala technika než cokoliv jiného. Takže spojila techniku a plus size modeling. A diář má pěkně nabitý, jelikož je tváří nové soutěže pro baculky Miss Plus Size…

Jak jste se k modelingu dostala?

K modelingu jsem se dostala tak, že mě objevila Katarína Krížová, když mi bylo čtrnáct. Jednou zazvonil telefon a Katarína mi řekla, že se jí moc líbím a jestli bych za ní nemohla přijet do Prahy. Katarína tehdy hledala první české plus size modelky pro agenturu PH model. Následovně jsem s Katarínou prošla dalšími dvěma agenturami – Czechoslovak Models a Incoming talents. Bohužel jsem nebyla spokojená v mé poslední agentuře a tak jsem jednou zavolala Kataríně, jestli mě nechce zastupovat. Dozvěděla jsem se, že si otevřela vlastní agenturu Porte du Mannequin ve které momentálně jsem. Takže můžu říct, že Katarína je žena mého života – našla si mě, když jsem byla mladá, doslova si mě „vypiplala“ a udělala ze mě to, co jsem teď.

Jaké byly vaše začátky?

Pamatuji si své první focení editorialu. Byla jsem strašně nervózní a produkce po mě chtěla, abych skákala na dvaceticentimetrových jehlách. Strašně jsem se bála, že si něco udělám, ale nemohla jsem to dát na sobě znát, pořád jsem si musela udržet pěkný výraz ve tváři. Bylo to hodně náročné.
Podobně „děsivá“ byla pro mě moje první přehlídka. Měla jsem velké lodičky, které se mi stále zouvaly, nevěděla jsem jaká je choreografie na přehlídku a ke všemu jsme měli za 5 minut vycházet na molo a já ještě nebyla namalovaná. Naštěstí jsem to ve zdraví a bez pádu přežila.

Kde všude jsme vás mohli spatřit?

Mám toho za sebou v celku dost. Od různých Life Stylových časopisů přes ženské magazíny až po kampaně. Pro mě nejzábavnější focení kampaně bylo pro jistou firmu, která se uplatňuje ve strojírenství. Mimo jiné jsme fotili bláznivý polep na zadní stranu náklaďáku – byla jsem bláznivá řidička, to bylo jedno z nejzábavnějších prací, které jsem kdy měla. Samozřejmě nemůžu zapomenout na přehlídky. Za zmínku určitě stojí přehlídky pro Marinu Rinaldi – Italskou módní značku. Mají krásné kolekce, které opravdu podtrhují ženské křivky.

Jezdíte zřejmě i do zahraničí, jaký je rozdíl mezi českým a zahraničním plus size modelingem?

Rozdíl je především v honoráři. Dělat modelku v česku není zrovna full time job. Platové ohodnocení je tady opravdu mizerné. Občas není ani žádné, se slovy že my jako modelky můžeme být vůbec rády, že se objevíme v časopise. A samozřejmě i zakázky jsou lepší, prestižnější…

Co byste poradila ženám, které se chtějí stát plus size modelkami?

Nebát se.Nebát se do toho jít, oslovit agenturu, být otevřená příležitostem a hlavně být trpělivá. Milovat své tělo a svoje křivky a být na to hrdá. Jedině tak z vás bude vyzařovat přirozený půvab a vaše charizma a to je jedna z těch věcí, díky kterým se dokážete prosadit. Samozřejmě modelkou se nikdo nestane ze dne na den, je to běh na dlouhou trať. Musíte být trpělivé a nezahazovat hned vše kvůli jednomu neúspěchu.

Jak se díváte na ženy plných tvarů a postoj české společnosti k nim?

Možná je to i tím, že každá žena z naší rodiny, jak ze strany otce, tak i ze strany matky má plné tvary a křivky a proto je vnímám pozitivně a jako krásné ženy. Nemyslím si, že žena s plnými tvary by měla být brána automaticky jinak než žena s velikostí 36. Bohužel česká společnost v tomhle není zatím až tak vyvinutá. Plné tvary bere jako něco špatného. Stále je tu nastavené jakési dogma ideálu krásy o velikosti 36. Přitom vice než polovina ženské české populace se pyšní krásnými slovanskými tvary. Zamyslete se, copak ženy s plným poprsím, pasem a boky není sexy?

Co byste všem ženám bez rozdílu věku, váhy a vyznání vzkázala?

Ať se děje co se děje, nehledě na okolí milujte sama sebe. Vše začíná u toho sama sebe brát taková, jaká jste i se svými nedostatky. Nezáleží na tom, jestli máte velký nos, odstáté uši, křivé nohy. Krása vychází zevnitř – v momentě kdy sama sebe přijmete takovou jaká jste a budete se mít ráda, obrovským způsobem se změní vnímání veřejnosti vás samotné.

 Zdroj foto: archiv Barbory Holičové

 

První ročník Miss Full Of Beauty má svoji miss. Stala se jí třiadvacetiletá Tereza Hlavsová z Lišova. Jaké byly její bezprostřední pocity po vyhlášení miss a bude se věnovat plus size modelingu nebo se vydá jinou cestou?

Jaké byly vaše první pocity, když jste uslyšela své jméno při vyhlašování prvního místa?

V prvním okamžiku jsem nevěřila vlastním uším. Byl to neskutečný pocit úspěchu, nadšení a štěstí. Myslím si, že jsem tak ukázala ostatním dívkám a ženám, které se do prvního ročníku nepřihlásily, nebo se do finále nedostaly, že nic není nemožné a snad jim tak dodala odvahu přihlásit se do dalších ročníků, které jak věřím, budou stejně báječné jako ten první.

Oslava byla asi veliká, když se umístila na druhém místě vaše sestra...

Ano, první vicemiss je má sestra. Oslava proběhla po galavečeru na afterparty v divadle Hybernia, kterou jsem si nejen já, ale jistě i má setra i druhá vicemiss Kateřina Adamcová spolu s realizačním týmem i ostatními členy, jež se nejen na soutěži ale na celém projektu podílely, náležitě užily.

Ve svém profilu zmiňujete, že máte ráda divadlo, že váš nejsilnější okamžik byl stát na jevišti. Znamená to, že byste se chtěla stát herečkou?

Ano, znamená.
Divadlo je pro mě něco, kde můžu být sama sebou a zároveň pokaždé někým jiným.

Myslíte si, že vám titul Miss Full Of Beauty změní život?

Osud každého člověka, leží pouze v jeho rukách a jen na něm záleží, jak s ním naloží.
Titul Miss Full Of Beauty je pro mě nejen velká čest, ale též způsob jak něco změnit. Mohu tak ukázat mnoha lidem, kteří trpí poruchou příjmu potravy, že to jak nás vidí ostatní lidé je pouze jejich realita, nikoli naše.
Nevím, zda mi titul Miss Full Of Beauty změní život, nechám se překvapit. Ale jsem přesvědčená o tom, že to co vám změní život, záleží pouze na vás.

Máte ambice stát se modelkou plus size?

Vysoké ambice pro práci modelky opravdu nemám. Nicméně, byla bych velmi potěšena, pokud bych si mohla práci modelky plus size alespoň vyzkoušet.

Když vezmete soutěž od začátku, můžete celý ten téměř roční maraton shrnout do jedné věty?

Shrnout, jak říkáte celý téměř roční maraton do jedné věty, by bylo velmi těžké. Neříkám, nemožné jen velmi těžké a v mém podání by ta věta vypadla, jako z nějaké knihy od Aloise Jiráska. Tedy věta končící až na druhé straně.

Co byste vzkázala ženám plných tvarů?

Mějte na sobě rády každý kousek svého těla, které pro vás každý den pracuje. Radujete se nejen z hmotných věcí, ale především z maličkostí, které mnohdy bereme jako samozřejmost. Radovat se, že můžeme vidět lidi kolem sebe, cítit jejich lásku a dotek a slyšet slova, která potěší i naopak zamrzí. V tom všem je radost ze života, ale mnoho lidí toto nikdy nezažije, dokud nepochopí, že zázrak toho všeho spočívá ve třech slovech: MÍT SE RÁD!

Zdroj foto: Miss Full Of Beauty

…říká Zdeňka, členka úspěšné taneční skupiny Matagari group. Orientálnímu tanci se věnuje šest let a tančit začala, když jí váha ukazovala téměř sto kilo. A byla to výhoda…

Proč jste zvolila právě orientální tanec?

Chtěla jsem začít s nějakou pohybovou aktivitou, na sport mě moc neužije a na střední škole jsem tančila ve folklórním souboru, tak jsem hledala nějakou novou alternativu. Vyzkoušela jsem orientální tanec a tak mě to chytlo, že jsem u toho už zůstala.

Když jste začínala s orientálním tancem, měla jste poměrně dost kil navíc? Nebylo to pro vás obtížné?

V době kdy jsem s tancem začínala jsem při své výšce 175 cm vážila téměř 100 kilo, takže kila navíc jsem zcela určitě měla (a mám dodnes), nicméně v orientálním tanci je to spíš výhoda. Pokud potřebujete rozetřást boky při shimmy, nemusíte vynakládat takové úsilí, ale dost legrace… V orientálním tanci opravdu žádné kilo navíc nevadí, pokud se u tance cítíte dobře, baví vás to a umíte si to užít. Baculatých tanečnic je velmi mnoho a on i ten tanec tak nějak líp vypadá, když má tanečnice nějaké to kilo navíc.

Proč je orientální oblíbený tanec baculek?

asi bych tak úplně neřekla, že je to oblíbený tanec baculek… Baculaté holky tančí všechny možné tance, a že jsou sakra dobré… Často chodím na různé taneční přehlídky a nějakou tu baculku uvidíte skoro v každé taneční skupině - ať už je to flirt dance, latina, street dance, step nebo třeba právě orient. Když má člověk trochu pohybové nadání a baví ho to a pracuje na sobě, na kilech vůbec nezáleží.

Kde začít? Jak se pozná špatný lektor?

Nejlepší je si pro začátek najít nějaké větší taneční studio, tam si třeba podle různých referencí vybrat lektora a začít. Časem se třeba může ukázat, že vám styl toho daného lektora nesedí (to se mi také nejednou stalo), ale většinou není problém lektora změnit a zkusit něco jiného a najít si styl, který vám bude sedět.

Důležité je, aby lektor uměl každý prvek náležitě vysvětlit a sledovat, jestli jej provádíte správně, abyste si neublížili, nicméně vždycky je to také o tom, jak vám sedí taneční styl daného lektora. Ten je vždycky individuální a nemusí vyhovovat všem. Například je dobré chodit na různé semináře, kde si můžete vyzkoušet, zda vám daný lektor bude vyhovovat či nikoli.

Jak se díváte na ženy plných tvarů – měly by za každou cenu zhubnout?

Pokud jsou baculky se svou postavou srovnané a spokojené a nemají žádné zdravotní problémy, nevidím jediný důvod, proč by se měly za každou cenu snažit zhubnout. Na čem záleží je to, jestli jsme opravdu spokojené. Je spousta krásných žen oblých tvarů, které umí svoje kila hrdě nosit a to je to, oč tu běží. Také je spousta mužů, kterým se baculaté ženy nesmírně líbí a já se jim vůbec nedivím.

Vy jste ale zhubla…

Já jsem zhubla tak trochu nechtěně a neplánovaně. Potkaly mě takové menší trable a já jsem na nějaký čas ztratila chuť k jídlu. Před tím jsem jedla moc ráda a s velkou chutí, ale v tomto období jsem jedla v podstatě jenom proto, aby mi nebylo špatně… Také jsem v rámci "substituční terapie" začala mnohem víc tančit. Když jsem tančila, vůbec jsem nemyslela na žádné trápení a byla jsem aspoň na těch pár hodin zase v pohodě… Tak se mi snížil příjem a podstatně zvýšil výdej a ta kila začala rychle padat. Nicméně tuto "dietu" bych nikomu nedoporučila.

Kam nás pozvete na orientální tanec?

19. října pořádá naše skupina Matahari group taneční show, na kterou vás všechny srdečně zvu. Jedná se oslavu pátého výročí založení naší skupiny a kromě nás vystoupí naše spřátelené taneční skupiny. Bude to velká show, určitě si to nenechte ujít. Akce se koná v Žižkovském divadle Járy Cimrmana a vstupenky můžete zakoupit buď na pokladně divadla nebo objednat na e-mailu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. . Těšíme se na vaši návštěvu.

Foto: archiv Zdeňky Steinové, Ambrosia photography

Přehledná publikace, ve které najdete první psychologickou pomoc pro nejrůznější životní situace. Bolest duše, trápení a pocit, že jsme v životě uvízli bez možnosti pomoci, bez vidiny budoucnosti, se může natrefit každému. Je jen málo knih, kde laskavá slova společně s účinnými radami a postupy najdete koncentrované v takovém množství. Ne, že bych vám přála, abyste po této knize musely, milé dámy, sahat příliš často, ale přece jen. Jako první pomoc a hřejivá náruč (někoho možná chybějícího) poslouží skvěle.

Nemusíte být fanatickými vyznavači andělů, to vůbec ne. Laskavost této knihy spočívá v první řadě v konvenční praxi Doreen Virtue, která je klinickou psycholožkou s dlouholetou praxí. Jistě k ní získáte důvěru už jen proto, že zkraje knihy se dozvíte, čím vším si prošla i ona sama. Každé své klientce, a že se zde setkáte s celou řadou žen, v nichž máte možnost se poznat, vysvětlí, že není ve své svízelné situaci sama. Za nic (depresi, úzkost, manželské, vztahové problémy, problémy s dětmi, pracovní trable) se nemusíme stydět. Vše má svou příčinu a rozhodně to není to, že jsme hloupé a za nic nestojíme a že si své problémy zasloužíme. Nakonec zjistíte, že mnoho problémů si na nás sedá podle starých známých vzorců a stejným způsobem (tedy osvědčeným) se jich můžeme zbavit. Andělé tady provází každou klientku, pro kterou mají prostřednictvím Doreen vzkaz. To vše dokresluje mírnou a láskyplnou atmosféru a pominu-li i hezké a milé grafické zpracování knihy, můžu říct, že mi velmi pomohla. Je to jedna z těch, které si nechám po ruce, když budu potřebovat.

Druhá část knihy je věnována těm, kdo se chtějí o andělských vzkazech dozvědět něco víc a začít s nimi také komunikovat. Není to vůbec těžké a žádnou Doreen Virtue ke svému vlastnímu léčení vlastně nepotřebujete. Pokud se správně a pokorně naladíte, autorka vám garantuje, že si dokážete pomoci sami. Každý problém je individuální a řešení na míru mohou přinést právě andělská poselství.

Na konci každé kapitoly týkající se řady problémů, které nás mohou potkat, je krátké shrnutí, které v kostce obsahuje celou kapitolu. Marné naděje, přehlížení nedostatků – Doreen Virtue umí řešit problémy konstruktivně, protože to je nakonec jediné účinné řešení.

Vydalo nakladatelství Synergie Publishing SE, www.synergiepublishing.com, 2013

                                                                                                                                                               

Způsobů jak dosáhnout krásných bílých zubů je hned několik- bělící pasty či proužky, pudry s karbamid peroxidem, domácí sety nebo ordinační bělení u zubaře…Teď se navíc na trhu objevil další způsob, a to fotobělení. Jaké jsou výhody a nevýhody a co vlastně jde? Pojďme se této novince podívat na zoubek.

Fotobělení je jednoduchá a rychlá technika, která slibuje okamžité výsledky. Celé kouzlo tkví v kombinaci ústní vaničky s patentovanými pěnovými páskami a speciálním ultrazvukovým světlem. Celé ošetření trvá 40 minut, přičemž po 20 minutách dochází k výměně pásků za nové. Bělící látka je přesně dávkována a tak nedochází k poškození či negativním změnám na zubní sklovině, jak se může stát u chemického bělení. Tyto poznatky vzešly z výzkumů na univerzitě v Leuvenu.

Levnější než u zubaře

Doporučují se tři ošetření, přičemž dvě z toho jsou poté už spíše udržovacího charakteru. Druhé se doporučuje za 3-4 týdny a třetí až s odstupem několika měsíců. První ošetření je nejdražší a poté cena klesá. Nicméně i tak vás tento způsob vyjde mnohonásobně levněji než chemické ošetření u zubaře, to znamená kolem 6 tisíc korun za tři aplikace.

Samozřejmě i u fotobělení platí, že pokud si chcete, aby vám zoubky jako perličky zůstaly, musíte o ně pečovat. A vyhýbat se většímu množství nápojů a potravin, které sklovinu zabarvují, což je například červené víno, káva, čaj…

Jak to probíhá

„Metodu fotobělení jsem vyzkoušela, protože mě zaujalo, že není pro zuby tak drastická a také tak drahá. Uznávám, že jsem se před ošetřením trochu obávala, jak bude probíhat. Jestli to nebude nepříjemné, jestli mě nebude v ústech něco tlačit a podobně. Ale ve finále to bylo vlastně velmi příjemné. Mohla jsem si vybrat, jestli budu sedět nebo ležet, mohla jsem si číst a odpočívat. A vlastně to bylo příjemné. Prostě vypnete a užíváte si, že o vás někdo pečuje. Jediná trochu nepříjemná věc je, že po celou dobu se vám více tvoří sliny a tím pádem si musíte utřít pusu, když vám kosmetička vyměňuje pásky. Ale na druhou stranu je to podle mě malá újma vzhledem k tomu, že potom se na sebe radostně zubíte do zrcadla,“ svěřuje se s úsměvem Hanka, která tuto metodu vyzkoušela a s výsledkem je maximálně spokojená.

Máte už své zkušenosti s bělením zubů? Jaké mělo výsledky? Napište nám na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. .

Chcete vypadat jako plus-size modelky? Že v Čechách neseženete nic pořádného na sebe? Hledejte na internetu!

Spěcháte-li, pak tedy do kamenného obchodu. Můžete-li ale počkat, delší dodací lhůta internetového zboží se pro vás brzy stane požehnáním. Útrata tak totiž zasáhne až vaši příští výplatu.

Začněte mladistvou módou Bonprix, nebo elegantními modely Otta. Pokračujte do Blancheporte a Klingel. U těchto čtyř obchodů se vyplatí počkat na slevy. Pokud se na jejich stránkách registrujete, mail vás na ně upozorní. Maxilady nebo Velikostixxl dováží britskou módu. U Fashion-mami najdete těhotenské i klasické oblečení do vel. 50. Ve Free-outletu nepřehlédněte džíny, jsou ale jen do vel. 18. Český oděvní průmysl zaštiťuje obchod Petrklíč. Ubylo v něm módních prohřešků a jeho úroveň velmi vzrostla.

Ve velkém stylu

01 otto shop

Halens pohltilo Quelle a nabízí značky Next i jiné do vel. 24, v sekci nadměrných velikostí až do 32. Je určeno ženám s vytříbeným vkusem a plnou peněženkou. Filtrujte položky podle ceny, jinak se zamilujete do něčeho drahého. Jen málo modelů, ale úžasných, najdete ve Valinashopu v sekci Igigi. Návrháři této značky vědí, kde střihnout, ale nechají si za to zaplatit. Pokud podlehnete, nevyčítejte si to. V šatníku se nic neztratí a jednou budete ráda, že v něm model máte. Dechberoucí jsou indické šaty z obchodu U Sylušky. Vyvarujte se ale přezdobených vzorů. Zvolte takový, který se od spodního okraje nahoru zužuje, zeštíhlí vás a prodlouží postavu. Velikost xxxl se rychle vyprodává, tak neváhejte dlouho.  

Buďte sexy

Sexy šaty, košilky, prádlo, kostýmy, zkrátka sexy xxxl zboží najdete v plus-size sekci Beate Ushe. Pro korzet se stavte v Corzet Heaven. Na denní nošení zvolte model s ocelovými kosticemi. Bude dražší a omezí váš pohyb, ale udrží i velké křivky, zatímco plastový se jim přizpůsobí a je vhodnější spíš do ložnice. Do slovenského obchodu Temnota zaskočte pro drsnou, rockovou a gothic módu do vel. 54.    

Pod čarou

Německé modely od Fesch & Pfundig jsou předražené a nijak zajímavé. Výjimečně zaujme Aliado, ale pozor na střihy, přidávají kila i věk, totéž platí u Galamody, která ani nezaujme. Pro ručně zdobené oděvy zkuste Fler, ale větší velikost je výjimkou. V Mimibazaru stojí za zmínku džíny do vel. 54 a dodavatelé kolekcí Next, ale aukcím se vyhněte. Zboží bývá nošené, různé kvality, nedá se vrátit. Většinou spíš prohloupíte. Vyhněte se obchodům s názvy „nadměrky“, „boubelky“, „velké holky“, atd. Jejich zboží není móda ani óda, je všechno, jen ne módní.

Tentokrát to byla plus-size móda na internetu, příště se třeba projdeme po pražských kamenných obchodech. V přípravě je také reportáž o svatebních šatech pro plnoštíhlé i speciál o spodním prádle xxl. Sledujte módní rubriku ženyxl a vždy budete mít co na sebe.  

Nebyl v článku vás oblíbený obchod? Máte zkušenost s některým z obchodů? Chcete se o ni podělit? Pište na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. .

-bnl-

foto:otto shop, igigi facebook

V polovině letošního června proběhl v New Yorku už čtvrtý ročník Full Figured Fashion Week, ve zkratce FFF week, neboli Týden plnoštíhlé módy. Vstupenky byly měsíce vyprodány.

Přehlídky, párty, nákupy, workshopy a diskuze jako My Curves, My Style čili Moje křivky, můj styl zhlédlo na tisíc návštěvníků ze Spojených států, Kanady, Austrálie, Francie, Itálie a dalších zemí. Festival ženské krásy ve všech tvarech podporuje plus-size modelky, návrháře a obchody s oděvy větších velikostí. Je ale současně i setkáním lidí, pro které jsou kila navíc životním stylem a kteří je umí nosit.

Křivky na moři

Sérii módních akcí zahájila párty Curves At Sea tedy Křivky na moři. Desítky kyprých žen se plavily na lodi po řece Hudson v šatech, kalhotových šatech a kalhotách, topech, páscích a šátcích bílé barvy a zbořily mýtus o tom, že bílá rozšiřuje. Stačí umět správně střihnout.

1340085131 4335 m7.jpgVe čtvrtek na přehlídce v newyorském Bloomingdale´s překvapily návštěvníky plus-size modelky v oděvním umění Michaela Korse, Elie Tahari nebo Ralpha Lauren, jež jindy předvádí jejich štíhlé kolegyně. V pátek byly na Indie Designer´s Showcase obdivovány modely značek Ashley Stewart, Lane Bryant nebo Evans, ale uchvátily i méně známé butiky a jejich městská móda. Sobota patřila sponzorujícím partnerům. Došlo také na předávání cen. Ty obdrželi Jasmine Elder Jibri v kategorii návrhářů, Ashley Graham za modeling, Dorothy Combs Models jako modelingová agentura, časopis POSE Magazine, obchod Curvaceous Boutique a blog The Curvy Fashionista, dále fotograf, stylista a vizážistka, všichni samozřejmě za přínos světu plus-size.

 Bloggerky o módě xxl

Fotografie a rozhovory ze zákulisí přinesla vybraná skupina bloggerek o módě xxl a baculatém životě z celého světa. V průběhu celé akce zprostředkovávala nejnovější informace o módních trendech svým čtenářkám. S ohledem na ně byla v programu také přednáška o tom, jak vybudovat kariéru nebo módní značku blogováním.

Průměrná konfekční velikost 14

Akci připravila a zaštítila Gwen DeVoe, jedna z osobností stojících za názorem, že křivky se mají umět nosit, a zakladatelka akce. Full Figured Fashion Week má být místem krásných, plnoštíhlých a sebevědomých žen, ale také partnerem klasických módních show. Spoluprací návrhářů, butiků a modelek chce změnit oděvní průmysl. Vždyť ve Spojených státech je průměrná konfekční velikost 14, ale móda se často šije do 10. Dochází tak k diskriminaci velké části populace a některé v současnosti větší velikosti by měly být standardem. Gwen DeVoe nežádá haute couture, chce ale přijít do obchodu a mít možnost koupit si jednoduché šaty.

Víte o módní události plus-size v Čechách nebo zahraničí? Zúčastnily jste se nějaké? Máte s ní vlastní zkušenost? Nebo ji připravujete? Napište na redakce@zenaxl.

-bnl-

foto zdroj: Ebony magazín, Rich Lew

Strana 1 z 8

Mediální partnerství

 

O nás

Každá jsme jiná. Všechny jsme ale Pretty Plump. A máme společnou myšlenku: Podpořit všechny ženy s plnými tvary. Domníváme se totiž, že skutečná krása a styl nespočívá v konfekční velikosti, ale v sebedůvěře, originalitě a vtipu. Každá z nás je přece krásná… A protože se chceme na Vaší kráse podílet, přinášíme Vám pravidelně tipy, rady, nápady a inspirace jak na to.

 

Partneři a spolupráce

isexshop-logo-transparent-250

 

 

 

 

 

Hledáme redaktorky. Pro bližší informace pište na info@prettyplump.cz | Pretty Plump © 2014