24. leden 2013

Kuba: návrat do minulosti

Napsala:  Naďa Hanuš Vávrová
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)

Dvanáct hodin letu proti směru hodinových ručiček se nezdá až tak moc. Pokud si ale vyberete za cíl cesty ostrov Kubu jako my, letadlo představuje futuritický stroj času. Po přistání se ocitnete zpátky nikoliv o pár hodin, ale o několik desetiletí.

První, co nás přivítalo v hale na letišti Josého Martího v Havaně, byl plamenný proslov Fidela Castra, který jsme chtě, či spíše nechtě, vyslechli při čekání na batožinu. Jak jsme rádi, že asi po hodině vidíme svá zavazadla, a dokonce jsou všechna! Přísně vyhlížející úřednice oblečená ve vojenské uniformě si nás zkoumavě prohlíží a pak vyštěkne mezinárodně srozumitelné slovo „hotel“. Podám jí tedy voucher, který si důkladně prohlédne a evidentně ji uspokojí. Otevře těžké dvěře a my konečně můžeme svobodně vkročit na území Ostrova Svobody. Pro individuální turisty, kteří se nechtějí na ostrově jen rekreovat v all inclusive hotelových resortech, platí zákon, že musí mít kromě víza i hotel rezervovaný alespoň na první tři noci. Statní kasička se už na naše penízky těší…

Návrat do minulostikubanska ulice

Počasí je krásné, jak se na Karibik sluší a patří. Slunce pálí, jak kdyby nemělo byt žádné zítra, a ve vzduchu je cítit blízkost moře. Jen co se vymotáme z komplexu na sebe nalepených hotelů, máme pocit, že jsme se se ocitli ve starém americkém filmu. Všude vidíme čtyřkolové bouráky často s datem narození kolem roku 1959, což byl čas mnoha změn a také rok, kdy převzal Fidel Castro vládu nad ostrovem. Kolem nás si to šinou Buicky, Cadillacy, Dodge, Chevrolety, a dokonce mile česká Škoda Octavie. O značkách De Soto, Studabaker, Nash Rambler, Kaiser, Hudson, Packard, Henry J, Plymouth, Willy Overland, ani Edsel jsem do té doby neslyšela, natož abych je viděla. A tady tyhle pětimetrové koráby hrdě brázdí silnice vědomy si svojí jedinečnosti. Kubánci o ně pečují s láskou a opravují je snad i proto, že žádné jiné si nemohou dovolit koupit. Odpoledne přijíždíme do oblasti zvané Las Terazas a jdeme shánět nocleh. Víme, že tam má být kemp, který po kratším bloudění nacházíme, ale netušíme, jaké nás čeká překvapení. Mítního sympaťáka se ptám, zda mají volný bungalov. Dívá se na mě dost rozpačitě a říká: „Sem ale turisté nesmí.“ Nechápu. Proč? Dost neochotně mi pak vysvětluje, „že tenhle kemp slouží pouze pro rekreaci pracujících Kubánců.“ Vzpomenu si na rekreace ROH za doby totality, kdy jsme si v podobných „letoviscích“ hráli s východními Němci na partyzány a stříleli ošklivé západní esesáky… Musíme se tedy poohlídnout po něčem jiném. Až k večeru nacházíme ubytování v soukromí a jak se ukazuje, je mnohem zajímavější. Paní domu nám ochotně připraví večeři a nechá nás nahlédnout i do jejich domácnosti. Všechno je prosté, staré, jen napůl funkční. A přesto se tahle rodina počítá mezi movitější Kubánce.

Doutníky, peseta a politikaskolacky

Další den odpoledne přijíždíme do městečka San Diego de los Baños, známého pro své sirné lázně. Auto zaparkujeme u benzinky a na prohlídku se vydáváme pěšky. První, co zaujme naši pozornost, je dlouhá fronta u jednoho z domků. Lidé tam čekají na obyčejnou vodu… Napouštějí ji do lahví a kýblů z kohoutku na venkovní zdi domu. Voda je na Kubě sice zadarmo, ale ne všude jsou rozvody, a tak si pro ni musí lidé chodit k sousedům. Už z Prahy víme, že na téže ulici bydlí chlapík jménem Pedro, který prodává pod rukou doma vyráběné doutníky. Měl by nám také ukázat, jak se rolují. Na uvedené adrese ho však nemůžeme najít, a tak se po něm ptáme v okolí. Zapovídáme se při tom s Enriquem, který prodává u školy ovocný džus. Chceme si také jeden koupit, ale s úsměvem na rtech nám řekne: „To je pouze pro děti a navíc – stejně nejde elektrika. Je tak zvaný apagón.“ Na naše překvapené pohledy vysvětluje: „Proud jde pouze v určité hodiny a každý den ráno si v novinách můžete přečíst od kolika do kolika. Ani nám to nevadí, jsme už zvyklí,“ dodává. „Vždycky někomu ze sousedů jde, a tak si vzájemně vypomáháme.“ Při jeho slovech si vzpomenu na občasný výpadek proudu v Čechách, kdy hned špačkuji. A tady se nad tím ani nepozastaví. Prostě normálka. Velký komandante to zdůvodnil tím, že elektrárny jsou nešetrné k životnímu prostředí a to je třeba chránit. Takže ho chrání… a šetří. Snažím se zjistit něco více o místních poměrech, ale chlapík se většinou vyhne odpovědi a stočí rozhovor jinam. Ale jsem asi příliš neodbytná, protože už to nevydrží a odpoví mi otázkou: „A v čem že se máte líp než my? Tedy kromě toho, že můžete cestovat a říkat si, co chcete. Vím, že i u vás je plno nezaměstnaných a chudých lidí. Na Kubě nemají práci jen 3 % obyvatel.“ Raději proto ustupuji od politické diskuze. Mimo to, že je chlapík politicky uvědomělý, je ochotný nám pomoci a také potřebuje „tvrdou“ měnu. Proto se domlouváme, že nám zařídí výměnu 15 turistickýh peset convertible (CUC) na místní peseta nacionale. Má to ale malý háček! Mluvíme o částce zhruba 450 Kč odpovídající 15 CUC, která se rovná měsíční mzdě většiny Kubánů. Domluvili jsme se proto, že Enrique zařídí výměnu do druhého dne a také nám sežene doutníky kvalitní jako od Pedra. Pro neznalého poměrů je nutno dodat, že na Kubě funguje dvojí ekonomika. Pesa convertible jsou určeny převážně pro turisty a místní za ně nakupují v tzv. „dolarových krámcích“ připomínajících naše tuzexy. Pouze za takové devizy tam dostanou to, co se nedá vypěstovat nebo nakoupit ve státních obchodech. Což je většina zboží, kromě toho nejzákladnějšího. Naopak turista si může za pesa nacionale jako turista nakoupit ovoce, zeleninu, najíst se u stánku na ulici nebo ve státní restauraci. Je to výhodné, protože v soukromé restauraci se najíte pouze za pesa convertible, případně za eura, nejméně patnáctkrát dráž!

 

Text a foto: Nina Nováková

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.

Mediální partnerství

 

O nás

Každá jsme jiná. Všechny jsme ale Pretty Plump. A máme společnou myšlenku: Podpořit všechny ženy s plnými tvary. Domníváme se totiž, že skutečná krása a styl nespočívá v konfekční velikosti, ale v sebedůvěře, originalitě a vtipu. Každá z nás je přece krásná… A protože se chceme na Vaší kráse podílet, přinášíme Vám pravidelně tipy, rady, nápady a inspirace jak na to.

 

Partneři a spolupráce

isexshop-logo-transparent-250

 

 

 

 

 

Hledáme redaktorky. Pro bližší informace pište na info@prettyplump.cz | Pretty Plump © 2014